18. 9. 2020

Proč je SMEČKA důležitým filmem pro české publikum? Zeptali jsme se teenagerů i producentů

Město Zlín je sice symbolem jedné z nejsilnějších filmových tradic v zemi, ale v roli nezaměnitelné lokace v českém hraném filmu SMEČKA se objevuje poprvé. Zajímalo nás, co přesně tento film znamená pro místní mládež. Jaký je názor skutečné cílové skupiny a nakolik je tento film odrazem života dnešních českých teenagerů? Festival je ideální příležitostí k setkání se čtrnáctiletými žáky sportovní akademie a producenty filmu Juliettou Sichel a Janem Froňkem (ze společnosti 8Heads Productions).

Hokejový brankář David se připojí k Vlkům, fiktivnímu zlínskému hokejovému klubu, a naruší tak dynamiku síly uvnitř týmu. Davidovu pozici oslabuje nejen soupeřící konkurent z řad spoluhráčů, ale také spalující ambice ze strany otce a nakonec i flirt s atraktivní fanynkou. Šikana v rámci týmu je nezvladatelná a trenér může jen bezmocně přihlížet.

 

Učím na sportovní akademii. Dle mého názoru film docela přesně vystihuje realitu, včetně přehnaně ambiciózních rodičů, kteří se snaží do svých dětí projektovat vlastní sny. Mocenské struktury mezi mladými hráči ve filmu jsou mi dobře známé a odrážejí dynamiku v reálném hokejovém týmu.

Marie - učitelka

 

Proč vlastně Zlín?

Julietta Sichel: Ten příběh byl od samého počátku napsán pro zlínské prostředí. SMEČKU jsme s výjimkou dvou dnů natočili právě zde. V době, kdy jsme pro natáčení hledali finanční zdroje, spustil Zlínský kraj program na podporu audiovizuálních produkcí. Náš projekt tedy dostal podporu jako jeden vůbec z prvních.

Jan Fronek: Prvotní myšlenka natáčet film ve Zlíně skutečně existovala již před spuštěním podpůrného programu. Považovali jsme za důležité otevřít tuto oblast filmové produkci.

 

Tím myslíte menší město, které je daleko od dění hlavního města?

Sichel: Příběh by se klidně mohl odehrávat v jakémkoliv malém českém městě. Ne však v Praze! Díky  natáčení do Zlína přijelo již mnoho filmařů, kteří zjistili, že region má co nabídnout. Je zde možné natáčet jak ve městě, tak i v přírodě, a také univerzita vytváří aktivní atmosféru. Navíc produkce filmu může generovat další pracovní místa, a to jak pro studenty filmu, tak i profesionály.

 

Jsem nováčkem v plaveckém týmu a v příběhu jsem se trochu poznala. Jsem ráda, že se mi neděly takové věci, jako se děly ve filmu, ale přesto jsem zažila, jak těžké je být v týmu nováček. Proto se mi film líbil.

Alena - studentka (14)

 

Za uplynulých mnoho let bychom těžko hledali film, který by se zabýval každodenním životem českých teenagerů.

Sichel: Filmoví tvůrci si často myslí, že k natočení dětského filmu stačí mít pouze dítě v hlavní roli. Ale to není vůbec pravda. Je nutné vyprávět příběh, který rezonuje s mladým publikem, tedy příběh o jejich životě. Někdy je třeba věci zjednodušit tak, aby se v nich děti lépe vyznaly. Česká kinematografie tohle kdysi skvěle uměla, ale od té doby uplynulo již hodně vody. Takový film tu již roky nikdo nenatočil. Autenticitu jazyka a emocí jsme konzultovali s mladými lidmi a při psaní scénáře jsme se jich ptali na to, co by v určitých situacích dělali, říkali a pociťovali. S mladými herci jsme diskutovali o tom, co je věrohodné a co nikoliv.

 

České filmy sice sleduji často, nejsou však psány pro mladé publikum.

Tento film naopak odráží můj každodenní život.

Jindra - student (14)

 

Máte tedy důvěru ve schopnosti vašeho cílového publika zhodnotit váš film.

Sichel: Tady ve Zlíně nám hodně mladých i dospělých řeklo, že tento film vyjadřuje přesně to, co se v reálu děje. Poznávají jednotlivé postavy, ať už mezi hráči či jejich rodiči, a takových kluků a holek, jakou jsou ve filmu, znají mnoho.

 

I holek?

Sichel: Ve filmu se objevují dva typy dívek, které pro to, jaké jsou, mají samozřejmě nějaký důvod. Nesuďme je příliš rychle, ale snažme se jejich důvodům porozumět. I ta blonďatá „roztleskávačka“ sní o lepším životě, a tak využívá metod, které považuje za nejlepší. Znám tisíce dívek jako je ona. Druhá dívka je mnohem klasičtější filmovou postavou pro mladé publikum. Je zajímavá, kreativní a otevírá Davidovy oči tím, že mu klade jednoduché otázky. Jenže školy jsou plné blonďatých roztleskávaček a všichni chlapci se točí primárně kolem nich. I tohle vychází z životních zkušeností cílového publika.

 

Domnívám se, že hokejisti se vesměs takto chovají. Možná nejsou takto zlí, ale rozhodně se to děje. I tak bych ale ráda chodila s hokejistou.

Julie - studentka (14)

 

Pro produkční společnost 8heads Productions byla SMEČKA prvním projektem zacíleným na mladé publikum.

Sichel: Byli jsme přesvědčeni o tom, že takový film, tedy film z hokejového prostředí, potřebujeme udělat. Češi jsou hokejový národ, stejně jako naše koprodukční země Lotyšsko a Slovensko. Nejprve režisér Tomáš Polenský přišel s nápadem na krátký film. Pak se ukázalo se, že ten projekt má v sobě hodně potenciálu a tak se přetavil do celovečerního filmu.

Fronek: Ten nápad se nám od začátku strašně líbil a neustále jsme si opakovali: „ Toto není film pro nás. Zeptáme se samotných mladých lidí na to, co jim vadí, co je dojímá a dělá jim starosti.

 

Nejsem sice hokejista, ale mám podobné zkušenosti ze svého fotbalového týmu. Naštěstí to nebylo tak hrozné jako ve filmu, ale vím, že se takové věci opravdu dějí. Věřím, že tento film může být podporou pro děti, které se ocitnou v podobných situacích.

Jakub - student (14)