Díky spolupráci festivalu s Microsoftem mohly děti v roce 2001 prozkoumat svět počítačů a internetu nejen v učebnách, ale i ve dvouposchoďovém autobusu před Velkým kinem. Následující rok se na stejném místě objevil velký stan, který svým tvarem připomínajícím iglú přilákal mnoho kolemjdoucích.

Od roku 1948 se ve Zlíně konala nejmasovější filmová akce v komunistickém Československu pod názvem Filmový festival pracujících. První ročník se konal pod záštitou choti prezidenta republiky Marty Gottwaldové. Netrvalo dlouho a manželé „dostali" Zlín věnem, když byl 1. ledna 1949 přejmenován na Gottwaldov. Soutěžní filmy se promítaly ve Velkém kině i v přírodním amfiteátru a zastoupeno bylo několik kinematografií. Samozřejmě nejvíce bylo filmů sovětských (např. Píseň tajgy). V rámci festivalu se konala spousta doprovodných akcí. Např. Oldřich Nový zazpíval národní písničky, zlínská filharmonie koncertovala, diváci mohli pobesedovat s Jindřichem Plachtou, Ladislavem Peškem či Vlastou Fabianovou.

Zlínský festival je místem, kde dochází k zajímavým a někdy i dojemným setkáním. Tak jako v případě setkání Libuše Šafránkové a Andreje Chalimona, protagonistů oscarového snímku Kolja, na 47. ročníku. Rok 2007 byl pro Chalimona již druhou návštěvou zlínského festivalu. V roce 1996 uváděl ve Zlíně svůj film společně se Stellou Zázvorkovou.

Rozšíření filmového programu a prodloužení festivalu na 8 dní vedlo v roce 2008 k obohacení festivalových lokací o multikino Golden Apple Cinema. A nejen filmový program je zde doma. Návštěvníci si na cestě do kinosálů v nákupním centru Zlaté jablko mohou ulovit i podpis slavných českých filmařů při autogramiádách nebo si jen tak prohlédnout výstavy filmové či klapkové.

Na velmi zajímavou informaci jsme narazili ve festivalovém archívu. V roce 1987 získal Cenu dětského diváka hororový film Věry Chytilové Vlčí bouda. Film, který byl nominován na Zlatého medvěda na Berlinale, vypráví příběh účastníků lyžařského výcviku, ze kterého se vyklube experiment vedený podivnými bytostmi.

Víte o tom, že na zlínském festivalu se objevili četníci? Nebyli to Četníci z Luhačovic, ale přímo ze slunného Saint-Tropez. Návštěva Jeana Lefebvreho a Michela Galabru potěšila nejen místní policisty, ale také pamětníky nezapomenutelné série. Filmovým pamětníkům udělala radosti návštěva dalšího slavného detektiva Hercula Poirota, tedy jeho slavného představitele Sira Petera Ustinova. Tyto legendární pány doplnila mladá a krásná německá herečka Diana Amft, která přijela v roce 2003 do Zlína uvést kinohit Holky to chtěj taky.

I ve Zlíně jsme byli v roce 2007 světoví! Parkoviště na Čepkově se během několika festivalových dní proměnilo v autokino, a diváci tak mohli z pohodlí svých automobilů sledovat třeba i film Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách.

V listopadu roku 2019 převzala umělecká ředitelka Zlín Film Festivalu Markéta Pášmová speciální ocenění v japonském Tokiu na KINEKO International Children´s Film Festivalu. KINEKO HONORARY AWARD udělují organizátoři zdejšího festivalu organizacím nebo osobám, které výrazně přispívají k rozvoji kinematografie pro děti a mládež. Vloni tuto cenu získal právě zlínský filmový festival. Ten má ve světě opravdu prestižní jméno.

Josef Pinkava patřil k nejvýznamnějším osobnostem zlínského filmového studia. Jeho filmy se staly základní výbavou jakékoliv videotéky československé dětské kinematografie. Na zlínském festivalu bodovaly hlavně u dětského diváka, jehož cenu si odnesl za filmy Metráček (1971), Terezu bych kvůli žádné holce neopustil (1976) a Kopretiny pro zámeckou paní (1981). Hlavní ceny Zlatý střevíček a Festivalového panáčka mu zajistily snímky Chlapi přece nepláčou (1979) a Pohlaď kočce uši (1985).