16. 9. 2020

Rozhovor s mezinárodní porotou studentských filmů: „Vystrašíte všechny kočky a psy ve městě“

Zlínský pes je pouliční pes! Může se zdát, že soutěž studentských filmů stojí někde stranou běžného programu přehlídky, ale pravdou je, že často přiláká ty nejzajímavější filmy a filmové tvůrce. Porotci Marta Jodko, Martin Kotik a Angelos Kovotsos rozhodně nevypadají jako pouliční psi. Naopak svou rychlostí připomínají chrta, hrdostí pudla, jsou chytří jako labrador, odhodláni jako pitbulteriér a věrní až do morku kostí. Dámy a pánové, s hrdostí vám představujeme „porotu Zlínských psů“.

O čem vůbec Zlínský pes je?

Marta: Jedná se o soutěž studentských filmů. Dohromady musíme zhlédnout 60 krátkých filmů ve třech kategoriích: hraný, animovaný a dokumentární film.

 

Schválne, jak dobře se znáte po pár festivalových dnech? Kdo je za největšího "pijana"?

Jednohlasně: Marta!

 

Kdo z vás nejvíc mluví?

Marta: No, pokud jsem já za "pijana", tak Martin je rozhodně největší "mluvka".

 

Kdo nejčastěji při projekcích usnul?

Jednohlasně: Nikdo! To by nám u naší asistentky Anne ani náhodou neprošlo.

 

Můžete se s námi podělit o pár zajímavostí o vašich kolezích z poroty?

Marta: Martin zbožňuje animaci a Sacherův dort.

Martin: Marta je opravdová polská intelektuálka.

Marta: A Angelos je opravdu velmi milý člověk a umí věci velmi dobře vysvětlit.

 

Marto, kdyby jsi mohla jako organizátorka festivalu něco "ukrást" ze Zlín Film Festivalu a přenést to na festival AleKino, co by to bylo?

Marta: Období roku, kdy je hezky a teplo a děti mohou jít ven a hrát si v parku. Hrozně se mi líbí všechny akce, které probíhají v době festivalu v parku.

Angelos: A ohňostroj!

Marta: Ano, ten také, ale to bych měla pocit viny vůči všem vystrašeným kočkám a psům ve městě.

 

Momentálně jste na jednom z mála festivalů, které se ve skutečnosti fyzicky konají. Jak moc vám festivaly chyběly?

Martin: Od počátku března již uběhlo půl roku a samozřejmě mi to nesmírně chybělo, zejména ono setkávání se s lidmi z oboru a z různých zemí.

Marta: Hned první večer na festivalu ve Zlíně jsem cítila euforii. Ta možnost konečně se potkat s přáteli, popovídat si a společně se zasmát byla nesmírně osvobozující.

 

Podělte se o vaše první dojmy z města Zlína.

Marta: Skvělá architektura, spousta zeleně poblíž centra a krásné kopce obklopující město.

Angelos: Kopce jsou všude na světě, dokonce i v Aténách!

Marta: Ne tam, odkud pocházím já. A taky se mi líbí, jak je festival viditelný v centru města. Festival je úplně všude, je rozšířen po celém městě a přispívá k jeho krásné atmosféře.

Martin: Líbí se mi dynamika města, což je dáno i množstvím mladých lidí a univerzitních studentů. Zlín se zdá být velmi progresivním městem a to se mi moc líbí.

 

Co vám filmy, které jste zde viděli, prozradili o dnešních studentech filmu?

Marta: Jsou kreativní.

Angelos: Jejich práce má vysokou míru profesionality. To skýtá naději do budoucna, zejména pokud jde o animaci a animované dokumenty, což je dnes zajímavý trend. Nechal jsem se tak inspirovat a zahrnul animaci do projektu, na kterém právě pracuji.

Marta: Jejich filmy pojednávají o širokém spektru témat, důležitých problémech v dnešním světě, ale také o emocích. Některé filmy zpracovávají téma velmi delikátně, jiné zase přímočaře a velmi intenzivně.

Martin: Studenti mívají velkou citlivost a záleží jim na budoucnosti.

 

Měli byste pro ně nějakou radu do budoucna?

Angelos: Nebát se.

Martin: Vytrvat.

Marta: Jít v tématu do větší hloubky. Nezůstávat na povrchu.

 

Pokud byste si mohli vybrat jednu osobu z celé historie filmu, kterou byste rádi viděli v roli studentského mentora, kdo by to byl?

Angelos: Orson Welles, i když si nejsem jistý, jestli by měl zrovna on potřebné dovednosti k tomu, aby byl dobrým mentorem. Spíše tedy Fellini.

Marta: Stanley Kubrick, protože chtěl mít vždycky vše pod kontrolou.

Martin: Pokud jde o animaci, řekl bych Chris Meledandry, producent franšíz DOBY LEDOVÉ a JÁ, PADOUCH, nebo režisér HOTELU TRANSYLVÁNIE Genndy Tartakovsky.

 

Kdyby jste měli obrovský rozpočet a mohli jej investovat do projektu studentského filmu, jak byste jej utratili?

Martin: To bych nikdy neudělal, jsem přece zodpovědný člověk.

Angelos: Studenti by měli mít zakázáno pracovat s velkým rozpočtem.

Marta: Ale dal bych se utratit za workshopy, formace, stipendia, konzultace, cestovné atd.… Myslím, že je lepší investovat do nových nápadů, než do natáčení filmu.

Angelos: Nebo do festivalu, kde by se jim dostalo zajímavé zpětné vazby.

Marta: To ano, akorát že takový festival již existuje. Jmenuje se Zínský pes.