Jindřiška už mě netrápí, dnes jsem na ni hrdá

Co pro vás znamená mít hvězdu na Chodníku slávy ve Zlíně před Velkým kinem?

Samozřejmě velkou čest a radost. Festival ve Zlíně mám moc ráda stejně jako samotné město Zlín. I když jsem na festivalu byla jen párkrát, vždy na mě dýchla skvělá atmosféra a setkání milých lidí.

  

Hvězdu na chodníku na Zlín Film Festivalu odhalujeme osobnostem, které se už od útlého věku objevují na filmovém plátně. Poprvé jste se objevila před kamerou ve filmu Výchova dívek v Čechách. Jak vzpomínáte na své první zážitky před kamerou?

Moje první zkušenost před kamerou byla hned v celovečerním filmu Petra Kolihy, kde jsem hrála po boku Ani Geislerové, mého budoucího profesora herectví na DAMU Ondřeje Pavelky nebo Milana Lasici. Byla jsem malá holka, která trávila prázdniny u babičky v Liberci a občas pro mě přijel řidič z natáčení a odvezl mě na filmový plac, který nebyl daleko. Myslím, že jsem to brala spíš jako zpestření prázdnin než „práci“.

  

Brzy poté jste se stala součástí filmového fenoménu a pro mnoho diváků jste stále Jindřiškou z filmu Pelíšky. Jak jste tehdy velkou pozornost a náhlou popularitu snášela?

Musím přiznat, že tehdy ve věku šestnácti let mi náhlá pozornost nedělala dobře. Zrovna jsem nastoupila na střední školu, která nebyla umělecká, a já se spíš chtěla zařadit mezi spolužáky a ne mezi nimi vyčnívat. Nestála jsem o pozornost ani mezi cizími lidmi, moje maminka vzpomínala, jak jsem odmítala jezdit v MHD. Dnes se na to dívám s úsměvem. Ale v tom věku jsem se tomu moc nesmála.

  

Prý vás lidé i po letech oslovují jménem vaší filmové postavy. Těší vás to nebo byste už ráda otočila list?

Je pravda, že si mě lidé s Jindřiškou spojují i po těch letech. Nevadí mi to, jsem zrovna na tento film a na to, že jsem mohla být jeho součástí, pyšná, takže mě těší, že film vidělo tolik lidí a setkávám se jen s pozitivními reakcemi.

  

Jakou radu byste dala svému 16letému já, které právě dotočilo Pelíšky?

Zůstaň svá a přirozená.

  

Jaký typ postav a rolí vás přitahuje dnes? Podle čeho si role vybíráte?

Co se týče filmových a televizních rolí, jsem ráda, že mám v poslední době široký záběr, co se týče typů rolí. Od komediálních rolí až po vážné. V divadle mám v posledních letech příležitosti hlavně v komediích, proto bych si velmi ráda zahrála dramatickou vážnou roli.

  

Objevila jste se v roli maminky hlavní postavy Gerty ve dvoudílné sérii Gerta Schnirch nebo advokátky v seriálu Metoda Markovič: Straka. Co vás na těchto rolích oslovilo a čím pro vás byly jiné než vaše dřívější práce?

Role maminky v Gerty Schnirch je pro mě opravdu něco nového, maminku jsem sice už párkrát hrála, ale tady jsme museli věk maminky posunout o trochu výš, k tomu mi dopomohla paruka i kostým. Práce s Tomášem Mašínem je pro mě jako pro herečku vždy zajímavá a velmi inspirující pro mě bylo i setkání s německými herci v rolích mého manžela a syna. Je to nádherný dvoudílný film a bylo mi ctí se ho účastnit, stejně jako natáčení Metody Markovič. Byla jsem velmi ráda, že režiséři zvolili cestu jít v obsazení obhájkyně Straky proti typu a obsadili mě. Byla to pro mě velká výzva a intenzivní práce. Takovou postavu jsem doposud nehrála a musím říct, že jsem si to moc užívala.

  

Jste filmový divák? Máte vůbec prostor si někdy jen tak sednout a pustit si nějaký film? Jaký filmový žánr preferujete?

Bohužel času mám málo, ale snažím se sledovat českou televizní a filmovou tvorbu, abych byla v obraze a taky mě samozřejmě zajímá na čem moji kolegové pracují. Ze zahraničních projektů mám ráda severské filmy a minisérie.

  

A co nějaké pohádkové role? Dokážete si sama sebe představit v nějaké pohádce? Jakou roli byste si ráda zahrála?

Pouze jednou jsem hrála princeznu v pohádce Brnění a rolničky, ale to už je opravdu spoustu let. Pohádky mám raději jako divák, a to hlavně ty z mého dětství. Nejoblíbenější je pro mě pohádka S čerty nejsou žerty a pak klasiky jako je Císařův pekař.

  

Máte nějaký  film z mládí, ke kterému se ráda vracíte?

Mám velmi ráda S tebou mě baví svět, který si oblíbil i náš šestiletý syn a hlášky z tohoto filmu kolují i u nás doma.

  

Na čem momentálně pracujete? V jakých divadelních, filmových nebo seriálových rolích vás v nejbližší době uvidíme?

Momentálně už přes rok natáčíme seriál Polabí, kde hraju roli Zuzany. I po téměř roce a půl se na plac vždy těším, což je dobré znamení. Mám za sebou také natáčení seriálu Odznak Vysočina, již zmiňovanou Gertu Schnirch, která na podzim poběží na televizních obrazovkách, a minisérii Metody Markovič.

  

Chystáte se do Zlína i se svými dětmi? A pokud ano, těšíte se spíš na festivalovou atmosféru, nebo na to, že jim ukážete místo, kde letos získáte svou hvězdu?

Doufám, že se mi podaří přijet i s dětmi, které na festivalu ještě nebyly. Budeme se těšit hlavně na festivalovou atmosféru a získání hvězdy bude už jen třešnička na dortu.