7 otázek pro Aidana Gillena

Jste v Česku poprvé?

Byl jsem tady už v roce 2002, kdy jsem tři měsíce v Praze natáčel snímek Rytíři ze Šanghaje. Potom jsem se sem vrátil s kamarádem a nebyl problém přemluvit mě, abych přijel do Zlína. V dnešní době je důležité udělat filmu reklamu, není jednoduché sehnat distributora. Navíc jsme chtěli vyzkoušet, jak bude na snímek TRAD reagovat publikum mimo Irsko.

Jaké na něj byly reakce? 

Reakce byly veskrze pozitivní. Nikde to vlastně nebylo řečeno, ale důležitou linkou celého filmu je hudba. A hudba tady funguje jako jazyk. Hlavně v Evropě, kde je stále tradice toho, že téměř každý hraje na nějaký hudební nástroj, to představuje velkou roli. Lidé si začali v jednu chvíli podupávat, a to jsme ještě nikde nezažili.

Film jste ve Zlatém jablku společně s Lancem Daly (režisér) a Dallánem Woodsem osobně uvedli. Na co se lidé ptali nejčastěji? 

Ptali se například na místo, kde jsme natáčeli. Na ten podivný dům. Příběh filmu TRAD je založený skutečně na člověku a místu, který v tom místě žil. Je to takový excentrický chlápek, který podporoval začínající muzikanty a umělce. A musím říct, že všichni, kteří si ve filmu zahráli, pojali svou roli velmi přirozeně a jsou vynikající muzikanti. Megan Nic Fhionnghaile, která představuje hlavní roli, má za sebou herecký debut a přestože je i skvělá herečka, tak ve svých devatenácti letech prohlásila, že jí to stačí.

A co vy? Byl jste jako mladý součástí punkové scény? Nebo spíš ten univerzitní typ, který si jde cíleně za svým? 

Na univerzitu jsem se nedostal. Z venkova jsem se přesunul záhy do Londýna a klepal na dveře producentům a režisérům. Film a hudba jsou pro mě stejně zásadní jako dýchat vzduch. V mládí jsem přespával na gauči u kamarádů a nedávno jsem byl na filmu jednoho z nich, který umřel. Když jsem potřeboval, půjčil mi peníze, auto. A pokud je máte zas vy, je strašně důležité pomáhat dalším.

Hollywood a Zlín. Jak byste srovnal tyto dva světy?

Na velkých festivalech jsem nikdy nebyl. Nikdy jsem nebyl ani v Cannes a nepotrpím si na Hollywood. Festivaly jako je Zlín mi naprosto vyhovují. Proto jezdím pravidelně do Krakowa, zanedlouho se chystám do Transylvánie. Ve filmovém průmyslu se pohybují 17 let a tento film zřejmě bude ztrátový. Není to můj film, ale kamaráda a já doufám, že mu ta propagace aspoň trochu pomůže. Proto jsem do toho šel. 

Jak se cítíte ve Zlíně? Co už jste měl možnost všechno vidět?

Přijeli jsme včera odpoledne a zatím jsem neměl možnost zajít na žádný film ani si projít město. Program mám plný. Pohled z okna je hezký, tak doufám, že toho uvidím víc. Atmosféra je tady ale příjemná, lidé jsou milí. Ostatně už když jsem do Zlína jel a říkal to u nás v Irsku sousedům, jeden z nich je mimochodem známý spisovatel, reakce byly jenom pozitivní. 

Znáte české filmy? Máte nějaký oblíbený?

Pochopitelně znám Formanovy filmy, kdybych měl vybrat jeden, tak Nesnesitelná lehkost bytí.