Přejít na obsah Přejít na navigaci
28/5 — 3/6/2026
66. MEZINÁRODNÍ FESTIVAL FILMŮ
PRO DĚTI A MLÁDEŽ
MY ZLINFEST
Stáhni si apku
TV ZLINFEST

Filmové ateliéry Zlín slaví 90 let od svého vzniku

03. března 2026

Nadcházející 66. ročník festivalu se ve svém programu zaměří kromě jiných témat také na oslavu 90 let od založení zlínských filmových ateliérů. V unikátním cyklu besed „Zlínští filmoví průkopníci“ propojíme jejich slavnou historii v oblasti animace, reklamy a trikového filmu s prací dnešních tvůrců. Každý podvečer vám ve ZLINFEST ZÓNĚ u zlínského zámku přiblížíme, jak se filmová řemesla v čase proměnila. Nabídneme vám archivní ukázky i tvorbu našich hostů, kteří v těchto žánrech pokračují i dnes.

Na besedy plynule navážou večerní filmové smyčky v parku Komenského. Na velkoplošné obrazovce si zde pod širým nebem vychutnáte vše od prvního loutkového Ferdy Mravence až po další trikové skvosty ze zlínských ateliérů.

Než ale odstartuje letošní festival, ponořme se společně do historie zlínských filmových ateliérů na Kudlově, která je fascinujícím příběhem o tom, jak se z ryze praktického záměru obuvnického impéria zrodilo světové centrum fantazie a animace.

Věděli jste, že vše začalo v polovině 30. let 20. století, kdy Tomáš Baťa a následně Jan Antonín Baťa rozpoznali obrovský potenciál filmu pro reklamu a propagaci svých výrobků?

Baťovské základy a Hollywood na kopci

V roce 1936 vyrostla v tehdy samostatné obci Kudlov první budova ateliérů. Architekt Vladimír Karfík zde geniálně aplikoval typický zlínský tovární modulární systém (6,15 × 6,15 m), přičemž čerpal ze zkušeností, které získal přímo v americké filmové Mekce – Hollywoodu. Díky efektivní baťovské výstavbě byl první ateliér hotov za pouhých 9 měsíců. Na klidném kopci nad Zlínem se tak začala psát historie, která odstartovala stylově – první klapkou pro reklamu na gumové galoše (Podzimní rozmary, srpen 1936).

Do Zlína tehdy přišly osobnosti, které formovaly tvář české kinematografie, jako byli režisér Elmar Klos, producent Ladislav Kolda nebo vizionářský kameraman Alexander Hackenschmied. Ateliéry byly od počátku špičkově vybaveny a disponovaly vlastními filmovými laboratořemi, což z nich činilo soběstačný ostrov filmové tvorby.

Zlatý věk animace a trikového filmu

Poválečné období proměnilo Kudlov v místo plné fantazie. Zlínské studio sice nedisponovalo takovým finančním a technickým zázemím jako velká pražská filmová pracoviště, právě tato relativní skromnost však často podněcovala vynalézavost, experiment a hledání vlastních cest. Zdejší prostředí se stalo přirozenou laboratoří nových postupů a odvážných řešení.

Nešlo přitom jen o několik výrazných osobností, ale o široký okruh tvůrců, kteří vytvořili svébytný fenomén zlínského filmu.

Karel Zeman

Ve svých filmech propojoval hraný film s animací a filmovými triky a vytvářel invenční díla, která posouvala možnosti filmového vyprávění. Filmy jako Cesta do pravěku či Vynález zkázy zaznamenaly výrazný mezinárodní ohlas, získaly řadu ocenění a přinesly českému filmu světovou pozornost. Jeho tvorba dodnes vzbuzuje obdiv svou fantazií i důmyslným využitím filmových triků.

Hermína Týrlová

Autorka prvního československého loutkového filmu Ferda Mravenec. Ve svých snímcích oživovala loutky i obyčejné předměty a vytvořila osobitý, poetický styl, který výrazně ovlivnil podobu české animace pro děti i její mezinárodní reputaci.

Josef Pinkava

Díky své původní profesi učitele rozuměl dětskému světu s mimořádnou citlivostí. Ve svých hraných filmech pracoval s dětskými herci s přirozeností a empatií, které vycházely právě z jeho pedagogické zkušenosti. Jeho filmy byly oceňovány na mezinárodních festivalech a patřily k výrazným titulům české tvorby pro děti a mládež.

Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund

V produkci zlínského studia vytvářeli cestopisné reportáže a dokumentární filmy z Afriky, Latinské Ameriky i Asie. Prostřednictvím filmového obrazu přibližovali domácímu publiku vzdálené kontinenty a kultury a rozšiřovali povědomí českých diváků o světě za hranicemi tehdejší zkušenosti.

   

V roce 1961 prošly ateliéry modernizací a ve stejném roce se ve Zlíně poprvé uskutečnil Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež, který je dnes nejstarší a největší akcí svého druhu na světě.

Současnost a živý odkaz

Po roce 1989 prošla česká kinematografie zásadní proměnou. S nástupem tržního hospodářství zanikl centralizovaný systém státního financování a řízení filmové výroby a filmová studia prošla privatizací. Také zlínské ateliéry změnily svou právní i vlastnickou strukturu, jejich tvůrčí kontinuita však nebyla přerušena. Na dlouholetou tradici zde navázaly soukromé společnosti, které ji dodnes aktivně rozvíjejí a udržují.

Dnes je areál s deseti budovami unikátním místem, kde se historie filmu přirozeně potkává s moderní audiovizuální tvorbou. V areálu sídlí také společnost FILMFEST, pořadatel Zlín Film Festivalu, a návštěvníci zde mohou navštívit Kabinet filmové historie – stálou expozici mapující dějiny zlínské a české kinematografie.

Subjekty v areálu Filmové ateliéry Zlín




Kam dál