28/5 — 1/6 & 9 — 15/9/2021
61. mezinárodní festival filmů
pro děti a mládež
12. 9. 2021

Konference Kino za školou se zaměří na vzdělání učitelů ve filmové výchově

Konference Kino za školou pořádají Asociace pro filmovou a audiovizuální výchovu, Zlín Film Festival a Kancelář Kreativní Evropa – MEDIA. Letošní ročník spojuje ústřední téma a název Učitel v hlavní roli. Konference se zaměřuje na klíčovou roli učitelů, lektorů a pedagogů filmové a audiovizuální výchovy. 

Účastníci si poslechnou zkušenosti i inspirativní příklady metod a postupů, jak se učí film v českém prostředí i v zahraničí. Součástí programu je také představení projektu Posílení oboru filmová/audiovizuální výchova v ČR a online kurzů pro učitele, které od ledna 2022 spouští Asociace pro filmovou a audiovizuální výchovu. A právě s jejím předsedou Pavlem Bednaříkem jsme si před konferencí o problematice výuky filmu na školách krátce povídali.

 

Letošní konference Kino za školou je věnována učitelům filmové a audiovizuální výchovy na školách. Proč jste zvolili právě toto zaměření konference? Je kvalita nebo kvantita kvalifikovaných filmových pedagogů nedostačující? 

 

Důvodů, proč jsme se letos rozhodli věnovat učitelům, je hned několik. Akutní nedostatek pedagogů, kteří by ve škole učili předmět Filmová/audiovizuální výchova, je jedním z hlavních problémů, proč tento obor není na školách všech typů téměř vůbec rozšířen. Dalším důvodem je skutečnost, že jsme letos na jaře založili Pedagogický kabinet naší Asociace pro filmovou a audiovizuální výchovu, kde nabízíme možnost výměny zkušeností těch učitelů, kteří se filmu ve škole věnují. A nakonec jsme také chtěli nabídnout možnost propojení a inspirace, což je základní východisko pro pořádání naší konference. 

 

Na jaké problémy naráží učitelé na školách při snaze implementovat filmovou a audiovizuálních výchovu? 

 

Mezi hlavní problémy určitě patří absence jakéhokoliv průběžného vzdělávání pedagogů, kteří film a audiovizi na škole chtějí učit. Kromě ojedinělých kurzů a programů neziskových organizací a jednorázových akcí není pro učitele na Pedagogických fakultách žádná možnost kvalifikace. To jsme se snažili vyřešit tím, že od ledna 2022 zahajujeme s podporou Fondů Norska a EHP online kurzy pro učitele, kteří se filmu chtějí seriózně věnovat a postrádají know-how. Dalším hlavním problém je nedostatek učebnic a pedagogických a metodických materiálů. Naše Asociace k tomuto problému přistupuje aktivně. Rozhodli jsme se připravit učebnici nejprve pro učitele základních škol a hodláme pokračovat i se školami středními. Určitě bych také zmínil skutečnost, že neexistuje u nás poptávka a společenská diskuse o významu audiovizuální výchovy ve školách. je to paradoxní, protože dnešní žáci a studenti tráví s filmy a seriály (nebo počítačovými hrami) několik hodin denně.

 

Na školách je možné filmovou výchovu oficiálně učit od podzimu 2010. Tedy nějakých jedenáct let. Našla si za tu dobu na školách své místo? Můžete zmínit nějaký příklad české školy, na které se výuce filmu, audiovize a multimédií systematicky věnují?

 

Těch škol, kde se film nebo multimédia vyučují, jsou řádově jednotky. Vždy to závisí na iniciativě konkrétního učitele, který je velkým nadšencem filmu a přenáší toto nadšení na své studenty. Ale také na ředitelích škol, kteří jsou dostatečně osvícení a věnují se mu. Krásným příkladem, kdy jeden člověk ovlivní celé třídy a nadchne je pro filmové umění, je Ivana Lipovská, která zároveň učí na gymnáziu a je i tutorkou programu CinEd", nebo Jiří Hruška na Gymnáziu Pavla Tigrida v Ostravě. Daleko větší prostor mají Základní umělecké školy, kde je film přirozenou součástí výtvarné výchovy nebo výuky multimédií. Bohužel na ZUŠ neexistují statistiky a čísla, není tedy možné říci, kolik se jich filmu věnuje.

 

V čem je obor filmové výchovy pro žáky přínosný? 

 

Filmová výchova má obrovský potenciál, ačkoliv si řada lidí na ministerstvech, úřadech a školách neuvědomuje, což je škoda. Jednak je to cesta, která může žáky vést ke kreativitě, schopnosti tvořivým způsobem přistoupit k reflexi světa okolo sebe i sebe sama. A to nejen filmovou tvorbou samotnou, ale také sledováním a vnímavou diskusí o filmech, které sledují. Moderní školství všude na světě je postaveno na kompetencích a dovednostech, nikoliv znalostech. A film ve všech podobách může rozvíjet kompetence digitální, komunikační, interpersonální nebo schopnost kritického myšlení. Esej o oblíbeném filmu může být mnohdy přínosnější, než psaní referátu o Aloisi Jiráskovi. Režijní vedení krátkého filmu naopak rozvíjí komunikaci, vnímavost a schopnost spolupráce daleko více než vybíjená v tělocviku. Nehledě na to, že aktivní zájem o film vede k rozvoji všestranných kulturních, kriticky myslících osobností, což se může projevit i na kvalitě naší stále ještě křehké demokracie.