26/5 — 1/6/2022
62. mezinárodní festival filmů
pro děti a mládež
2. 9. 2021

Seung-hwan Lee & Jae-wook Yoo o filmu LIMECRIME: „Ozvěny starého dobrého hip-hopu z našeho mládí“

Song-ju ve škole při zkoušce z hudby předvede své rapové číslo. Jeho výkon, který učitel ohodnotí známkou 5, vzbudí zájem studenta na opačné straně třídy Joo-yeona, který v Song-juovi nachází spřízněnou duši. Hip-hop totiž zbožňuje úplně stejně jako on. Zatímco Song-ju je problémový chlapec, který žije v domě hned s několika rodinami v chudé části města, vzorný student Joo-yeon žije v luxusním bytě v centru města. Přes odlišné sociální zázemí tyto chlapce spojí vášeň k hip-hopu, která dá vzniknout hip-hopovému duu s názvem LimeCrime. 

Po úspěšném vystoupení v undergroundovém klubu se zdá, že je čeká slibná budoucnost. Jenže to by nesměli sejít z cesty. Pro Song-ju jsou kamarádi z ulice a jejich problémy břemenem, kvůli němuž jeho loajalita vůči hip-hopovému snu začíná pokulhávat ...

Projekce filmu v rámci 61. ročníku ZLÍN FILM FESTIVALU:

PO | 13.09 | 17:00 | GOLDEN APPLE CINEMA, SÁL 5

Podrobnosti k projekci naleznete zde.

 

Režiséři filmu Seung-hwan Lee a Jae-wook Yoo se skutečně díky lásce k hip-hopu 90. let potkali a uskupení LimeCrime se na nějaký čas stal novou rapovou senzací ve vodách korejského rapu. V současné době tato dvojice společně tvoří filmy. Jejich nejnovější snímek je dramatem se sociálně-hudebním kontextem, které vychází z jejich skutečném příběhu.

 

Rapování v korejštině zní opravdu skvěle!

Seung-hwan Lee & Jae-wook Yoo: Díky, že jste si korejský rap poslechl! Kultura hip-hopu je tu od poloviny 90. let, kdy se tento žánr dostal za hranice USA a dále se vyvíjel v dalších zemích. V Koreji se zrodila nová originální skupina rapperů, jako třeba Verbal Jint, kteří vypilovali rýmové konstrukce v korejštině. A když jsme poprvé slyšeli hip-hop v jazyce, kterému jsme konečně pořádně rozuměli, byli jsme úplně paf. Nemohli jsme se jej nabažit a začali jsme psát své vlastní texty. Bylo by skvělé, kdyby náš film některé mladé lidi ovlivnil stejným způsobem.

 

Je v korejském hudebním prostředí prostor pro hip-hop?

Lee & Yoo: V době, kdy jsme na střední a vysoké škole začali s rapem, hip-hop nebyl v Koreji nijak zvlášť in. V undergroundovém hip-hopu se nedaly vydělat žádné peníze a spíše se člověk potýkal s opovržením. To se úplně změnilo. Hip-hop je dnes přijímán mainstreamovým hudebním průmyslem, což znamená, že v hip-hopu se dá vydělat spousta peněz, rappeři žijí v luxusních domech a jezdí v luxusních autech – a naplňují tak image, která tento žánr provází. Když jsme byli mladší, hip-hop byl koníček a posedlost, nedovedli jsme si vůbec představit, že bychom se tím živili. V dnešní době je to sen mnoha mladých lidí, které každý rok zláká televizní rapová soutěž SHOW ME THE MONEY. Dnešní situace je tak velmi odlišná od doby, kdy se psal první nástřel scénáře.

 

Snímek LIMECRIME částečně vychází z vašeho vlastního příběhu. Můžete prozradit něco, co se ve filmu objevilo a téměř přesně odpovídá realitě?

Lee: "LimeCrime" je název hip-hopového dua, které jsme jako teenageři založili. Film se odehrává v našem rodném městě a distriktu, kde jsme vyrůstali, a tak mnoho lokací a situací ze scénáře je stoprocentně autentických. Z té doby pocházejí naše skladby jako „LimeCrime“ a „Life and Dreams“, které jsme nahráli na korejskou hudební stránku, něco jako Soundcloud. Museli jsme tedy tu webovou stránku přepracovat, aby odpovídala době. Seděli jsme vedle sebe za mým stolem a společně tvořili. Jako mikrofonní filtry jsme použili punčochy mé matky. Klub MNG taky stále existuje a starý známý, který kdysi prodával výrobky značky „Burberry“, je ve filmu ztvárněn jako gang, který vydělává na prodeji oblečení značky „Supreme“. A na záchodě v klubu vedle mě opravdu stál rapper Defconn, který, stejně jako ve filmu, čůral do vedlejšího pisoáru. Jae-wook si mu pak celý šťastný řekl o autogram přes celá záda. Stejně jako Joo-yeon jsem dal dohromady to kompilační CD se svými oblíbenými skladbami a obal vytvořil barvami z malířské palety a pamatuji si, že Jae-wooka tento můj dárek od srdce opravdu dojal.

 

Kdo je autorem beatů a rýmů ve filmu?

Lee & Yoo: Požádali jsme našeho dobrého známého ze studentských dob. Jong-yeon Kim tak napsal většinu skladeb. O muzikanty celkově nebyla nouze. Min-woo Lee (v roli Song-jua) je známý korejský undergroundový rapper a Yoo-sang Jang (v roli Joo-yeona) také umí rapovat. Napsali si vlastní texty. Beaty a rýmy nás zase přenesly do starého dobrého hip-hopu z našeho mládí.

 

Jak se vám podařilo zachovat dynamickou energii hudby ve střižně?

Lee & Yoo: Stříhání hudby nás stálo mnoho práce. Každá píseň měla jiný koncept, například ve skladbě „Life and Dreams“ se hlavní postavy představují sobě navzájem a zároveň spolu začínají jakýsi dialog. Film „LimeCrime“ se primárně snaží vzbudit v divákovi pocit, že je účastníkem živého vystoupení. Scény ze zkoušek v klubu MNG tvoří impozantní hudební sekvenci, kterou se proplétá příběh filmu a která podtrhuje řadu násilnických akcí gangu a kombinuje všechny tragické prvky filmu, např. bariéry sociální vrstvy společnosti, neutuchající ambice a jiné. Skladba „To E Sens“ je natočena ve formátu hudebního videa, což se ukázalo jako velmi dobrý způsob, jak vyprávět příběh chlapce, který se stal úspěšným rapperem.

 

Tito dva mladíci mají velmi odlišné sociální zázemí.

Lee & Yoo: Střední škola je místem, kde se děti z „movitější části města“ poprvé potkávají s těmi z "chudší části města“. Do té doby chodily na základní školu jen s dětmi ze svého bezprostředního okolí. Každý z nich v novém prostředí reaguje svým způsobem. Buď přijdou konflikty, nebo zvědavost. Překonání konfliktů může pak vaše přátelství posunout na další úroveň. Oslava přátelství, založená na širším chápání světa toho druhého, je důležitým tématem našeho filmu.

 

Zdá se, že společenská třída určuje, jaké ambice má člověk mít. Jako by vám bylo dovoleno snít jen v rámci předem daných limitací.

Lee & Yoo: I když usilujeme o svět bez sociálních bariér, koncept "vyšší třídy" v myslích lidí zůstává. O studijní perspektivě Joo-yeona nebylo od jeho nejútlejšího věku nejmenších pochyb, ale u Song-ju tomu tak není. Jeho hrdost a morálka značně trpí. V myslích našich rodičů jsou určité představy stále velmi silně zakořeněny.

 

Je vůbec v korejském rigidním školském systému prostor pro subkultury jako je hip-hop?

Lee: Když jsem chodil do školy já, hip-hop byl pro mě útočištěm, místem, kde jsem mohl dýchat. Toto útočiště ale nesmírně ohrožoval školský systém. "Myslíš, že se tím jako uživíš?"- "Taková ztráta času!" - "Svou energii radši zaměř na školu." I když se v dnešní době vzdělávací kultura trochu změnila, nemyslím si, že škola je vůbec kdy schopna pochopit moc a sílu hip-hopu, který jako způsob života je předurčen ke svobodnému životu. Místo toho, aby se pokoušeli všechna spojení se subkulturami zničit - což je nemožné - snaží se je v dnešní době institucionalizovat. To je naše hořkosladká realita.

 

Zdá se, že obě hlavní postavy mají se svými rodiči chladný, téměř nefunkční vztah. Je to pro dnešní společnost příznačné?

Lee & Yoo: To určitě platí pro Joo-yeona, avšak u Song-jua bylo naším záměrem ztvárnit dobrý vztah, navzdory složitému prostředí, ve kterém žije. Korejskou optikou mají v rodině Song-jua blízké vztahy, ale očividně to "západnímu" publiku nemusí tak připadat, což je tedy bolestně překvapivé. Jen to ukazuje na častou a značnou míru odcizení mezi rodiči a dětmi v korejské společnosti.

 

Jak jste si v rámci svého režijního dua rozdělili úkoly a povinnosti?

Lee: Pracujeme spolu už hodně dlouho, víme o svých silných i slabých stránkách a rozumíme jazyku toho druhého - není pro mne problém pochopit, co má Jae-wook na mysli, když něco říká. Napsal jsem scénář, režíroval herce a dohlížel na většinu hudebních prvků, ale kameru držel hlavně Jae-wook. Naše zodpovědnosti si dělíme a někdy se i prolínají. Jsme tým filmařů, stejně jako jsme byli tým rapperů, a dobře víme, kdy se hádat a kdy ustoupit.

 

Existuje něco lepšího než Wu-tang Clan?

Lee & Yoo: O korejských rapperech si rádi popovídáme! Verbal Jint a Defconn se oba vydali vlastní cestou a v roce 2001 natočili revoluční alba nazvaná „Modern Rhymes EP“ a „Straight from the Streetz“. Ze současných umělců je album od E Sens nazvané 'The Anecdote' skutečně inspirativní - on je také idolem Song-jua ve filmu. A co se zahraničních rapperů týká, kdysi nás totálně pohltily svérázné vyprávěcí texty Eminema z alba "The Marshall Mathers LP" - tohle bylo v dobách naší největší hip-hopové posedlosti úplné zjevení. 

Za rozhovor děkujeme našemu belgickému spolupracovníku Gertu Hermansovi.

 

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.