26/5 — 1/6/2022
62. mezinárodní festival filmů
pro děti a mládež
26. 8. 2021

Pavel Mirzoev o filmu POD TVÝMI KŘÍDLY: „Lumpové mě vůbec nezajímají“

Neznám jinou zemi, která by připisovala poezii takovou hodnotu, jako Rusko. Je to jediná země, kde se mě taxikář asi po pěti minutách zeptal: „Kdo je Váš oblíbený ruský básník?“ Ať už jde o slam poetry na ulici, rapové texty nebo klasickou poezii, kterou maminka Kosti recituje ve filmu POD TVÝMI KŘÍDLY, poezie tu je a dokonce vám může i pomoci získat srdce dívky .... tedy za předpokladu, že se nebojíte promluvit. Pro patnáctiletého Kosťu je to však docela oříšek. Prochází složitým obdobím, kdy se jeho rodiče a jeho oblíbená spolužačka Dina drží společnosti jeho nepřítele.

Projekce filmu v rámci 61. ročníku ZLÍN FILM FESTIVALU:

ČT | 09.09 | 14:00 | GOLDEN APPLE CINEMA, SÁL 4

Podrobnosti k projekci naleznete zde.

 

Pavel Mirzoev: Poezie nám rozšiřuje pohled na život. Přes každodenní zápasy a touhy čas od času přijde okamžik, kdy hluboko v našich srdcích víme, že smysl života je třeba hledat v něčem jiném. V čem přesně? To nikdo neví, ale básnická duše toto vnímání umí zachytit a proměnit je v něco smysluplného. Čtením poezie (nebo sledováním či posloucháním, protože poezii je možné vnímat v různých formách) si otevíráme dveře do porozumění života v celé jeho celistvosti.

A proč zrovna v Rusku?

Mirzoev: Moderní ruský jazyk byl svým způsobem vytvořen básníkem. V době Puškina bylo 95% lidí nevzdělaných a negramotných a aristokracie mluvila převážně francouzsky. Puškin vzal jazyk obyčejných lidí a transformoval jej do spisovného jazyka, kterým mluvíme dnes. Poezie pak přirozeně má svou důležitost. I když není dnes asi tak důležitá, jak kdysi, zvláště ne mezi mladými lidmi. Pokud nemá spisovatel při psaní na paměti čtenáře, přestane se čtenář zajímat o spisovatele! To se stává, když se spisovatelé zaměřují na univerzity, snobské časopisy a literární ceny. Naštěstí protiproud existuje - ať už je to slam poetry, popularita Josifa Brodského mezi mladými nebo osobní texty v indie-rockové hudbě. Věřím, že poezie jako forma sebevyjádření nikdy nezahyne. Vždy budou existovat mladí lidé, jejichž nitro budou zoufale volat o možnost vyjádřit své pocity.

Poezie vám může dokonce pomoci získat srdce dívky?

Mirzoev: No to závisí na té dívce! Nemyslím si, že hlavním důvodem, proč Dina opětuje Kosťovy city, jsou jeho verše. Tak skvělé zase nejsou. Co ale vidí je, že jeho pocity vůči ní vyvěrají z ryzího, bezpodmínečného obdivu kluka, který musel překonat sám sebe, aby je vůbec dokázal vyjádřit. A to je něco, co nikdy předtím nezažila.

Kdo je vlastně Kosťa?

Mirzoev: Kosťa je ve skutečnosti kombinace mne a mé dcery. Je to introvert v extrovertní společnosti. Chtěl jsem vytvořit postavu, která je jako "uzavřená kniha", která se chce otevřít a bojuje s tím. Kosťa má hlubokou touhu se vyjádřit, ale jeho přirozeností je proti tomu bojovat. Není to zrovna typ Jima Carreyho.

Váš film vypráví příběh z období života, kdy si rodiče uvědomují, že se jim jejich děti vzdalují.

Mirzoev: Každý rodič tímto prochází. Jeho ještě nedávno čerstvě vylíhlá mláďata najednou vyrostla ve velké ptáky připravené vylétnout z hnízda. Jenže za vším tím strachem a vztekem zůstávají teenageři pořád dětmi, které naši podporu potřebují a to způsobem, kterému možná nerozumíme.

Což je krásně ilustrováno scénou, kdy sedí Kosťa s mámou na posteli a jedí spolu dort.

Mirzoev: To je jedna z mých oblíbených scén, kterou jsem si tvrdě vybojoval. Vidíme matku, která si začíná uvědomovat, že ve vztahu s jejím synem něco chybí a ona zatím neví, co s tím. Její skromná snaha dává znát, že mezi těmito dvěma lidmi je hluboké pouto. Jejich přátelství má možná trhliny, ale přáteli zůstávají. 

Mladí lidé vstupem do nového období jejich života cítí nostalgii po časech, které se už nevrátí.

Mirzoev: V tomto věku se nic v životě nezdá snadné. Alespoň tak si to pamatuji. Na castingu jsem cíleně vyhledával mladé herce, kteří v sobě ještě měli záblesk dětství a nepochytili manýry, které se naučíte při natáčení velkých filmů. Valja Ljapina i Ivan Loginov byli v tom správném věku. Pro Ivana to byla první herecká zkušenost. Valja byla zkušenější, ale nikdy předtím neměla příležitost hrát roli, která by byla tak blízká její každodenní realitě. A této příležitosti naplno využila. 

Hned několik záběrů je zalito vřelým letním sluncem.

Mirzoev: Chtěl jsem vytvořit atmosféru letních prázdnin - připomenout období, kdy měl člověk spoustu času a volnosti a celý svět mu jakoby ležel u nohou. Na druhou stranu jsem nechtěl nic přeslazeného, nemělo to působit instagramovým dojmem. Snažil jsem se navodit pocit filmů 70. let, s onou bohatostí a živorodostí teplých barev a propracovanou hrou stínů. K dosažení tohoto efektu jsme použili optiku ze staré Lomo kamery, což byl nápad našeho hlavního kameramana Evgenije Koroptsova.

Film POD TVÝMI KŘÍDLY je o životním pocitu, že jste lapen a strašně si přejete se dostat ven. Kterými kinematografickými prvky jste tento pocit podtrhli?

Mirzoev: Kosťa je uzavřený sám v sobě, většinu času tráví ve svém pokoji, který je koncipován jako zóna přísného zákazu vstupu nepovolaným osobám. A uzavřený prostor, tentokrát suterénu, se mu nevyhýbá ani na básnických kláních, kterých se účastní. Letáky na ulici rozdává také schován v legračního kostýmu. Oproti tomu svět Diny je otevřený. Každá chvilka strávená v jejím světě je pro Kosťu, ale i pro diváka, vysvobozením.

Dina by ráda „dosáhla až na samotný obzor“. Co tím má na mysli?

Mirzoev: Celý film je o zdrcující touze něco vyjádřit a neschopnosti to udělat, což se odráží ve všech hlavních postavách, včetně Diny. Chystá se odejít, ale nedokáže to říci nahlas. A vždy usiluje o to nejlepší, nikdy se nespokojí s málem. Právě o tom je její „potřeba mířit výš“. 

Všechny vaše postavy dostanou šanci své chyby napravit.

Mirzoev: Dramatické paradigma „dobrých lidí, kteří činí špatné věci“ je základem všech mých filmů. Lumpové mě opravdu nezajímají. Chci vyprávět příběhy o dobrých lidech a jejich nedostatcích a životních zápasech. Postavy ve filmu POD TVÝMI KŘÍDLY se prostě snaží vydat ze sebe to nejlepší a já mám pro ně pochopení. (GH)

Za rozhovor děkujeme našemu belgickému spolupracovníku Gertu Hermansovi.

 

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.