18. 6. 2019

Režisérka Imogen Thomas o filmu S EMU O ZÁVOD: Ptáci emu jsou zvědaví, což byla naše výhoda

S emu o závod je příběh 9-ti leté domorodé dívky Gem, která žije v odlehlém městě v australské divočině a která se vyrovnává se smrtí své matky. Útěchu nachází ve společnosti divokého ptáka emu. Tento dojemný film se odehrává na pozadí nesnadného živobytí, které s sebou nese život v malé odlehlé komunitě. „Byla to pro nás pocta, být tam s nimi, sdílet život těchto lidí, jejich svět a jejich neuvěřitelnou zemi.  Myslím, že to byl dar pro nás všechny,“ říká režisérka Imogen Thomas. Možná i to je důvod, proč je pro zlínský festival poctou přivítat zde tento úžasný film. Můžete si být jistí, že vás zavede do míst, jaká jste ještě neviděli... Jako je Brewarrina.

Nejenže měl tento film podporu místní komunity, ale byl přímo natočen na její žádost. 

S emu o závod se natáčel s Bawarrinskou komunitou a je vyroben pro ně. Proces natáčení byl stejně důležitý jako konečný výsledek. Natáčení se stalo prostředkem, který umožnil, že se lidé sešli, aby vyprávěli příběhy, které zrcadlí jejich životy, jejich komunitu, jejich zemi s bohatým kulturním dědictvím „lidí prvního národa.“ Brewarrina, která se rozkládá poblíž břehů řeky Barwon, je domovem velké domorodé komunity.

Je tato komunita ohraničena zeměpisnými hranicemi nebo je přesahuje?

Je to oblast, kterou tradičně obývají domorodí lidé z kmenů Ngemba, Murrawarri, Ualari, Weilwan a Baranbinja. Brewarrina je místem, kde se tyto kmeny scházely při oslavách, a také proto, aby si užily darů, které jim nabízela řeka. Kamenné pasti na ryby se zde používají už vice než 40 000 let. Bohužel, díky přetrvávajícím suchům a státním regulacím je řeka v hodně špatném stavu. To značně ovlivňuje život lidí, bez vody tyto domorodé komunity strádají a hrozí, že zaniknou úplně.

Našel se v komunitě někoho, kdo vám pomohl se scénářem?

Thomas: Scénář k filmu vznikal mnoho let za úzké spolupráce se členy Brewarrinské domorodé komunity, především s Frayne Barkerovou, ředitelkou domorodé základní školy. Frayne byla prvním kritikem mých nápadů. Často mě odkazovala ke stařešinům, kteří znají kulturu a tradice této země. Frayne mě povzbudila, k tomu, abychom příběh vyprávěli z pohledu domorodého dítěte.  Obě jsme cítily, že by to mohl být nejpřesvědčivější způsob, jak zobrazit působení ztráty a bolesti v našich životech.  Chtěli jsme ukázat hloubku dětského smutku a zárověň i okázat na bohatou kulturní tradici země, ve které nachází útěchu a uzdravení.

Jak se vám dařilo udržet rovnováhu mezi „osobním“ a „kmenovým“.

Thomas: Ztráta blízkého je důležitá součást života všech mých domorodých přátel.  Když se potkáme, často je oznámení smrti někoho z komunity první zpráva, kterou se dozvím. A nezřídka to byl mladý člověk, který umřel.  V mnoha směrech je film S emu o závod mojí reakcí na křehkost života domorodých lidí v Brewarrině.

Film překvapuje velkým množstvím introspektivních momentů, objevují se detailní záběry přírody – květina, strom, peříčko, mrak…

Thomas: Celý příběh má svůj základ ve světě přírody. Pro Gemu příroda ukrývá mnoho odpovědí. Důležité bylo nejen odkrývat těžkosti, kterými tato dívka prochází, ale také oslavovat úchvatnou krásu jejího světa. Určitým způsobem je země se svými součásti taky osobnost. Má svůj hlas, třeba ptačí zpěv, cvrkot cvrčka, bublání potoka. Je to mocný hlas, kterému Gemini předci naslouchali po tisíciletí. Příroda Gemě dává zásadní lekce, které jí umožňují jít dál a vyrovnat se se smrtí matky. Věřím, že vštěpování lásky k přírodě, může být způsob, jak diváky více otevřít k respektování moudrosti “ lidí prvního národa“, kteří byli v ochraně přírody mnohem úspěšnější než my.

Krajina je tak suchá, až to razí do očí.

Thomas: Film jsme začali natáčet v srpnu a září 2017, v době australské zimy. V Brewarrině bylo v té době sucho a sucho je tam až dosud. Ale dokonce i v těchto drsných klimatických podmínkách příroda odkrývala, jsou sílu a odolnost.

Představovalo toto sucho nějaký problém při natáčení?

Thomas: V létě jsme se se zbytkem týmu vrátili do Brewarrina dodělat některé záběry. Během dne teplota dosahovala 48 stupňů – strašné vedro. To znamenalo, že jsme s komparsem mohli pracovat je po omezenou dobu v brzkých ranních hodinách. V 7 ráno už bylo 31 stupňů.

Z jakého důvodu je Gem fascinována ptáky emu?

Thomas: Emu je její totemové zvíře. U domorodých lidí je totemové zvíře děděno od matky. Mají povinnost své totemové zvíře chránit a ochraňovat. Když jsem emu viděla poprvé, úplně mě učaroval. Tito ptáci se nezdají být bojovnými, ale jsou symbolem rychlosti, mrštnosti a elegance. Vždy se pochybují dopředu, tak jako musí Gem. Ptáci emu poskytují i další lekci pro Gemu a její rodinu – samec emu sám vychovává mláďata a stejně tak Gemin otec je náhle plně zodpovědný za výchovu svých dětí.

Jak se s ptáky emu pracovalo na scéně?

Thomas: Natáčeli jsme na emu farmě, asi 4 hodiny jízdy z Brewarriny. Emu jsou velmi nepředvídatelní a není snadné je vycvičit. Ale jsou přirozeně zvědaví, což byla naše výhoda. Nepracovali jsme jenom s jedním emu, natáčeli jsme v ohradě, kde byly stovky ptáků. Nebylo snadné udržet v záběru jen jednoho. Museli jsme hlídat, aby v záběrech nebylo nic, co by prozrazovalo farmu – ostatní ptáci, ploty nebo voda. Další výzvou pak bylo, natočit záběry tak, aby odpovídaly krajině v Brevarrině.