30/5 — 5/6/2024
64. mezinárodní festival filmů
pro děti a mládež
20. 11. 2015

Film ve Zlíně oslaví osmdesátku

Zlín – Filmové ateliéry ve Zlíně oslaví v příštím roce 80. výročí od svého vzniku.  Významné jubileum bude jedním z hlavních témat nadcházejícího 56. ročníku Zlín Film Festivalu.

Počátky filmové tvorby ve Zlíně jsou spojeny s rozvojem obuvnického koncernu Baťa a jeho potřebou efektivní propagace. Vedení závodů tehdy moudře vsadilo na film. V polovině 30. let se do Zlína stěhují mladí a ambiciózní filmaři z Prahy. Vynikající dramaturg, scénárista a režisér Elmar Klos, výbornýproducent Ladislav Kolda a skvělý avantgardní fotograf, střihač a kameraman Alexandr Hackenschmied. K těm se později připojuje nadaný odborný učitel Jaroslav Novotný, zakladatel tvorby školního filmu. Ten byl po válce pověřený vedením zestátněných ateliérů.

Jak dnes uvádí jeho syn, Jiří Novotný, samotná stavba byla připravená a realizovaná v baťovském tempu. „Stavba ateliéru byla zahájena na podzim 1935 na Kudlově, dokončena byla včetně části řemeslných prací o osm měsíců později. Jeho projekt navrhoval jeden z významných budovatelů předválečného Zlína, Vladimír Karfík.“

Na kopci nad městem tak vznikl ateliér o rozměrech 12,5 x 18 x 12 m, vybavený moderní snímací technikou, laboratořemi a přilehlou čtyřpatrovou budovou s administrativou a dílnami. Jako první zvukový film nového zlínského ateliéru vznikl snímek Podzimní rozmary. Tuto reklamu na gumové galoše dokončili filmaři na začátku listopadu 1936.

Zlínští filmaři dostali od vedení firmy Baťa dostatečný prostor k experimentování a díky tomu brzy rozsah a význam zdejší filmové tvorby přerostl původní záměr zakladatelů. „Kromě filmů reklamních, které se svou nápaditostí a vysokou úrovní realizace vymykaly evropskému průměru, a také filmů dokumentárních a instruktážních, tak vznikaly filmy školní, vědecko- populární, experimentální, cestopisné a také první pokusy o filmy kreslené,“ uvádí historik Jiří Novotný.

Ojedinělé, vysoce tvůrčí prostředí přivedlo do Zlína i množství dalších umělců a odborníků, vynikajícího fotografa Jana Lukase, kameramana Karla Plicku, profesora filmové techniky Jaroslava Boučka, zvukaře Františka Piláta. Při výrobě reklamních filmů působili v rámci ateliérů například režiséři Martin Frič a Otakar Vávra, herci Vlasta Burian, Karel Höger, Jindřich Plachta, Jiřina Štěpničková, Jára Kohout a řada dalších. 

Vyvrcholením předválečné tvorby byly dva dokumentární filmy Poslední léto s TGM (1937) zachycující poslední dny prvního československého prezidenta a dokumentární drama Krize (1939) o situaci v předválečném pohraničí, které se podařilo posledním letadlem z Prahy přes Paříž vyvézt do USA. „Film Krize se stal jedním z nejslavnějších a nejcitovanějších dokumentů své doby a odstartoval další životní a profesní dráhu jejího spoluautora, prvního filmaře z Čech a ze Zlína, který získal Oskara, Alexandra Hackenschmieda – Hammida,“doplňuje Jiří Novotný.

Za dobu fungování filmových ateliérů ve Zlíně zde bylo vyrobeno bezmála 1.800 samostatných filmových titulů, tedy více než 1.000.000 metrů 35 mm filmu. Během osmdesáti let své existence přečkalo zlínské studio německou okupaci, požár v roce 1944, minometné ostřelování na jaře 1945 a osvobození, zestátnění československého filmu na podzim roku 1945, únorový puč v roce 1948, sovětskou okupaci v roce 1968, normalizaci v 70. letech, listopadovou revoluci v roce 1989, pád státního filmového monopolu o rok později a následnou privatizaci. 

Zlínské filmové ateliery se v prvních letech svého fungování mohly pochlubit hned několika unikáty:
  • byla zde první stálá specializovaná výrobna dokumentárního filmu s dlouhodobým natáčecím plánem v Evropě
  • staly se místem vzniku nového, invenčního a jinde neznámého typu filmové reklamy anekdotického charakteru
  • položeny zde byly základy československého školního filmu včetně metod jeho pedagogického využití
  • rozvinul se zde v Československu unikátní provoz magnetických nosičů informací
  • poprvé zde v Československu zde bylo použito obloukové světlo v kombinaci s Fresnerovou čočkou
  • ve čtyřicátých letech zde byly položeny základy českého filmového slovníku

 

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.